Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


info:andorske_podsveti

obrazek

Andorské podsvětí (Andorské kanály)

- Volně přístupná lokace

Co se asi skrývá dál v temných zákoutích andorských stok. Jsou tamější prostory stále tak vlhké jako ty na začátku? A jsou tam také ti odporní a slizcí tvorové? A ti podivní lidé s chlupatými dlouhými nosy oděni jen v polorozpadlých hadrech? Posloucháním šelestí velkoměsta můžeme zjistit, že občané Andoru tvrdí, že dál již není tak vlhko, ani zatuchlo. Prý tam sídlí dokonce nějací lidé. Nejen ti krysolidi, kteří tam jsou jistě také, ale i takoví podivní. Sdružují se ve svých temných společenstvích a navzájem se nemají rádi. Ještě že je dělí od sebe zamčené dveře. Neradno se míchat mezi ně, povídá se, že jedni mají pakt se samotným Ďáblem, a ti druzí že jsou neskutečně rychlí bojovníci se shopností vybafnout na vás odnikud v tom nejméně vhodném okamžiku. Co je na tom pravdy, to si ale musíte zkusit sami. Do toho mě netahejte, abych to šel za vás prozkoumat a třeba tam přišel o život. To bude vaším údělem, nebudete-li si dávat pozor, kam a na co šlapete. Taky se praví, že berou vězně a dělají jim strašné věci. Ale třeba to jsou opravdu jenom povídačky a vy nebudete věřit starému troubovi, jako jsem já. Což bych vám taky radil. …….Muž si nasadil kápi, otočil se zády a dal se na odchod. Rozesmátí posluchači se za ním ohlédli a sledovali, jak mizí v dáli. „Měl jsem mu dát za ty báchorky nějaký ten měďák, chudákovi, ať má aspoň na chleba,“ prohlásil mladík a poklepal si na opasek k místu, kde nosí svůj měšec. Ale cinknutí se neozvalo. „Co to? Kdo to? Já nemám….Chyťte ho!“ Všichni se pustili do pronásledování onoho starce, aniž si předtím uvědomili, že i jim něco chybí u pasu. Starce doběhli v momentě, kdy odklápěl starou mříž a procházel jí do stok. „Stůj, zloději!“ On se však ani neohlédl a pokračoval dál. Chlapci se pustili a ním, vstoupili do prostoru za mříží, ale byla tam tma. Nejbystřejší z nich rozžal pochodeň a …..“Tak se pěkně otočte a vraťte se tam, odkud jste přišli,“ ozvalo se zpoza páru natažených kuší, „obvykle dříve střílíme než mluvíme, ale protože jste si zaplatili, uděláme dnes výjimku a budeme počítat do tří.“ Tahle slova chlapcům stačila. Otočili se a s rychlostí a mrštností vlastní spíše kočce poslouchali zpoza zad počítání: „Jedna, dvě, tři.“ Vzduchem zasvištělo postupně šest šipek. „Necháme je tam?“ „Jistě, krysy budou mít radost.“

… do kroniky zaznamenal(a) DrUid

info/andorske_podsveti.txt · Poslední úprava: 2023/04/30 17:55 autor: 127.0.0.1