Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


info:doupe_skarfu

Toto je starší verze dokumentu!


Doupě Skarfů (Okolí Tarkasu)

- Rozsáhlý dungeon

Uchechtl se pod černou maskou. Temná noc prosvícená jen měsíčním světlem mu hrála do karet. Nedbal štěkotu loveckých psů někde za svými zády. Vysmíval se jejich snaze ho lapit. Hlouposti psovodů, kteří velmi brzy naleznou bolestivou smrt. Zrychlil krok a přesto jeho boty našlapovaly do travnatého porostu měkce, nehlučně. Zdolal několik posledních metrů a zprudka zastavil. Škubnutím otevřel trávou krytá dvířka a zmizel pod zemí.

Nedlouho poté slyšel zběsilý štěkot psů kousek nad svou hlavou. S výsměchem odpočívával sekundy. 5,4,3,2… Dřevěná dvířka se otevřela a propustila do tunelu slabý pruh měsíčního světla. Muž se v tichosti protáhl kolem zdí a zůstal kryt v odlehlém rohu. Vyčkával. Cítil tu radost ze započaté hry. On byl lovcem, ne kořistí… Venku ustalo tlumené hádání se. Na kovovém žebříku vrzla první podrážka. Muž vycenil zuby ve zlověstném úsměvu.

Stísněný prostor podzemních tunelů vnášel do duší pronásledovatelů stále větší a větší neklid. Ticho náhle protnul šouravý zvuk. Skupinka se zprudka zastavila. Ve slabém mihotavém světle pochodně se náhle objevila obrovská hlava hada. Rozevřela svou tlamu a se zlověstným zasyčením ukázala svůj jazyk. Jen o vteřinu později se zahryzla lovci do ramene a vpustila do jeho těla prudký jed. Druhý leknutím uskočil ke zdi. Jeho bota šlápla na skrytý mechanismus. Mezi kameny vystřelil ostrý hrot a proklál mužovu hruď. Poslední žijící nestačil ani vykřiknout. Poslední, co viděl, byly oči jeho původní kořisti. To jediné, co nebylo na jeho těle zahalené do tmavých barev. Ucítil drobné štípnutí na krku, než ho pohltila tma.

Skarf se znovu uchechtl a rozhlédl okolo. Mazlíček se ovíjel kolem prvního. Jeho už mrtvé tělo sebou ještě škubalo pod náporem silného jedu. U zdi z ostří s navrstvenou uschlou krví odkapávala čerstvá. Krvavé kapky tiše rezonovaly tunelem a podkreslovaly tíživou atmosféru toho smrtelného místa. Vyhaslé oči třetího muže zíraly kamsi do stropu, aby se v brzké době staly vítanou pochoutkou mrchožroutů.

Skarf se ještě chvíli kochal tou dokonalou podívanou, než zmizel hlouběji v tunelech. Před jedněmi dveřmi vytáhl šedý flakonek. Kopnul do sebe celý jeho obsah. Okamžitě se kolem něj objevilo ostré světlo. Vzal za kliku a bez zaváhání proběhl prostorem, kde všude okolo postávali dezorientovaní obrovští pavouci. Obratně se vyhnul nastraženým pavučinám a zmizel za dalšími dveřmi.

Bezpečně prokličkoval až do hlavního sídla. Jeho kroky vedly rovnou k pokladnici. Přetékala množstvím zlatek, drahých kamenů, zbrojí… zálibně se rozhlédl a sáhl do kapsy, kde nahmatal ukradený magický předmět. Spokojeně se usmál. Sbírka se rozrůstá…

… do kroniky zaznamenal(a) Rynn

info/doupe_skarfu.1514883794.txt.gz · Poslední úprava: 2018/01/02 10:03 autor: Rynn