| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| info:dablovo_znameni [2020/05/02 23:58] – [Monstra v tomto dungeonu] hopsinka | info:dablovo_znameni [2024/02/14 23:51] (aktuální) – hopsinka |
|---|
| {{ http://www.andaria.cz/dungeony/dabel.jpg|obrazek}} | {{ http://www.andaria.cz/dungeony/dabel.jpg|obrazek}} |
| ==== Ďáblovo znamení (Andorské okolí) ==== | ==== Ďáblovo znamení (Andorské okolí) ==== |
| - //Rozsáhlý dungeon// | |
| | ^Obtížnost ^Průchod - odhadovaná doba ^ |
| | |{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|**2 až 3 hodiny v závislosti na zabití bosse**| |
| |
| Byl to nádherný vztah. Jezebel, příjemná plavovlasá švadlenka, děvče na vdávání, a Raymond, mrštný lovec a šikovný kutil. Vycházeli pravidelně v noci ze svých příbytků, tajně, aby nikoho nevzbudili a aby je nikdo nezahlédl. Procházeli se při měsíčním svitu, pozorovali hvězdy, drželi se za ruce, sem tam nějaká i ten polibek padl, schovávali se sobě mezi stromy a pak se hledali - kdo toho druhého objevil dříve než byl objeven sám, byl odměněn – nejčastěji sladkou pusou na čumáček. Jednoho podzimního dne se opět vytratili z domovů a vyšli si radostně do lesíka, protože spolu dlouho nebyli kvůli práci a chtěli si zase povyrazit. Jak tak jdou pěšinou, poznal Raymond, že je náhle sám. A to mu přišlo divné. Tak se tak vyplašeně porozhlížel po mýtině, když tu náhle zaslechl tichý výkřik své vyvolené. Na nic nečekal. Popadl nějakou větev, co se tam válela a vydal se za křikem. Běžel. Utíkal. Sprintoval. Nic platné mu to však nebylo. Stačil jen zahlédnout, jak jeho milá mizí v zemi uprostřed palouku, jakoby byla něčím vlečena. Jakoby tam přímo vletěla. Ale kým, to nevěděl. I nedbal hlasy svého ustrašeného já a vydal se směrem k oné díře. Však nebyla to díra. Bylo to znamení. Krví namalovaný kruh opsaný kolem pěticípé hvězdy. „Co to ksakru? Jeeeeeee. To není dobrý. Tohleto není dobrý, to není dobrý.“ Začal vzlykat. Vydal se pomalu a sklesle směrem k městu, ale kruh ho nepustil. „Musíš dovnitř, jen tak zachráníš sebe i svou milovanou“, ozval se mu v hlavě neznámý hlas. Zatřásly se mu nohy. Pak i ruce. Pak si strachy sednul. „Já? Dolů? Sám? No tak tedy dobře.“ Ihned jak jeho mysl povolila, začal se pomalu propadat do země. Plameny šlehaly kolem, ale nepálily. Krvavé runy psané v cizím jazyce jiste nevěstily nic dobrého. A přeci v sobě Raymond našel kus odvahy. Co kus? Celou odvahu v sobě našel. Pevně uchopil zbytky větve, kterou předtím v lese našel a strachy u znamení rozlámal. „JÁ TĚ NAJDUU!“, zařval z plných plic a přitom zlomil větev na dva malé kolíky. „I kdyby mě to mělo stát život.“ Nejdříve se vydal jediným možným východem kolem krvavých run, byly tam nějaké zaseklé dveře, naštěstí byly původně železné a teď tudíž krapet zrezivělé. I vykopl je silou, která se v něm i přes jeho lovecký um dala těžko předpokládat. Za dveřmi něco zapraskalo. Byla to kostra člověka, který nejspíš marně otevíral dveře a něco ho tehdy překvapilo, až z toho tady zůstal navěky. Nádherná dekorace. Stejně jako plápolající pochodně na stěnách, krásně opracovaná podlaha a další kosti, pravidelně rozházené po chodbě. Ale nikdo nebyl přítomen. Vydal se tedy lovec dál. Ruce svírající kolíky. Zbystřeny zrak. Zrychlený tep. Co ho asi čeká za rohem? Nic. Zase jen kosti, oheň a krev. A dál také. A tamhle také. I tam. A co tady na těch schodech? Tam ne. Schody nebyly zabarveny sytou rudou barvou, ale zůstala jim barva kamene, z něhož byly vytesány. „Výborně, tudy to bude lepší“, zaradoval se v duchu Raymond a vydal se do nižšího patra. Tiché kroky, hlasitý pískot a teplý zápach, to byla jasná znamení toho, že tady již někdo je. Chlupaté nohy, malá strašidelná hlava a rychlost, že by si ho jeden ani nevšiml. Ne tak Raymond, tasíc pochodeň visící vedle něj na stěně a zapalujíc odpornému netopýru hlavičku. Bum. „Asi selhala navigace“, prohodil si pro sebe lovec pozorujíc rozpláclého netopýra. „Mno, tak ty jsi asi mou Jezebel neunesl.“ Další místnost a ….. „Ouvej, začínají problémy“. Kolem stolu seděly čtyři kostry a hrály v kostky. K tomu vesele popíjeli nějaký nápoj a měli děsnou švandu z toho, že se každý pobryndal. Ray toho využil, přikrčil se, přimáčkl se ke stěně a opatrně prošel dál. „Uuuf“, oddychl si otírajíc studený pot z čela. A kolem ně se ozvalo:“Uuuf“, „uuuf“, „uuf“. Otočil se a málem omdlel. Do očí mu koukalo obří oko, veliké jako on sám, a příšerně se šklebilo. K tomu na druhém konci místnosti zahlédl něco chlupatého s křídly, co ovšem bylo lidského vzhledu. Jen to mělo rudou barvu kůže. „Tak to je konec, teď mě tu sežerou zaživa. Hlavou mu probleskl celý jeho život, jeho první políbení své Jezebel, jeho první krůčky lesem, jeho první skolená liška. A pak i nápad. „Zhyňte, potvory pekelné“, prohlásil přesvědčivě směrem k obludám svírajíc rukama klacíky a stavíc je do tvaru kříže, „Bůh vám ukáže!“ Ale neukázal. Jen příšery se opravdu otočily a hleděly si svého. Neváhal tedy ani vteřinku a pospíchal dál. Došel až na křižovatku. Však kam jít? Doleva, doprava, rovně či zpět? Tu bílé světlo rozlilo se u stěny a vytvořilo další možný východ z téhle zapeklité situace. „Běž tudy, poutníče, je to cesta přímo k prameni všeho tady. Portál ve stěně vypadal jako obraz, ale vstoupit do něj šlo. A o to šlo. Pak však mlha před očima, mrazení po zádech, pálení na chodidlech, to všechno se teď dralo myslí unaveného Raymonda. Pak otevřel oči,….a zase je rychle radši zavřel. Pak je znovu opatrně otevřel. Ano. Nebylo pochyb. Stál přímo tváří v tvář samotnému Ďáblovi. Rudá kůže, rudá aura, vyceněné zuby, obrovská křídla, pekelné vidle opřené o stěnu, trůn z lidských kostí. Kroužek v nose. Tetování na pravém rameni. Oba se na sebe tak dívali a nakonec protrhl ticho Ďábel: „Peklo je děsivé, ale spravedlivé. Tuto dívku,“ ukázal směrem ke spící Jezebel“, jsme si vzali neprávem, a proto si ji můžeš odnést zpět. I ty bys tu byl neprávem, proto tě necháme odejít. Ale pamatuj, a všude vyprávěj, že peklo si najde každého, kdo si to zaslouží. A to jsou skoro všichni, není vás tolik takových, jak jste vy dva, žijících jeden pro druhého, hluboce toužících po lásce. A teď, teď si ji vezmi a JDĚTE!!!“ Když domluvil, stěny se ještě trochu chvěly a všem přítomným velmi pomalu roztávaly strnulé rysy na tvářích, tak se všichni bojí toho pekelného hlasu. A Raymond vzal svou Jezebel do náručí a odnesl si ji vyznačenou stezkou zpět na povrch země. „Krásný konec“, vypravěč se odmlčel, a pak vysmrkal, „nemyslíte?“ „Nemyslím“, ozval se od vedlejšího stolu jemný ženský hlas, „protože tohle ještě konec není. Po několika šťastných letech se jednou zakecal v krčmě, pověděl něco, co neměl a odnesl ho čert. Nalhávat lidem, že v pekle je obrovský poklad, se opravdu nevyplatilo. Pekelný pán nejspíš nemá moc rád turisty a zlatokopy. Budiž Ti, Rayi, peklo lehké | Byl to nádherný vztah. Jezebel, příjemná plavovlasá švadlenka, děvče na vdávání, a Raymond, mrštný lovec a šikovný kutil. Vycházeli pravidelně v noci ze svých příbytků, tajně, aby nikoho nevzbudili a aby je nikdo nezahlédl. Procházeli se při měsíčním svitu, pozorovali hvězdy, drželi se za ruce, sem tam nějaká i ten polibek padl, schovávali se sobě mezi stromy a pak se hledali - kdo toho druhého objevil dříve než byl objeven sám, byl odměněn – nejčastěji sladkou pusou na čumáček. Jednoho podzimního dne se opět vytratili z domovů a vyšli si radostně do lesíka, protože spolu dlouho nebyli kvůli práci a chtěli si zase povyrazit. Jak tak jdou pěšinou, poznal Raymond, že je náhle sám. A to mu přišlo divné. Tak se tak vyplašeně porozhlížel po mýtině, když tu náhle zaslechl tichý výkřik své vyvolené. Na nic nečekal. Popadl nějakou větev, co se tam válela a vydal se za křikem. Běžel. Utíkal. Sprintoval. Nic platné mu to však nebylo. Stačil jen zahlédnout, jak jeho milá mizí v zemi uprostřed palouku, jakoby byla něčím vlečena. Jakoby tam přímo vletěla. Ale kým, to nevěděl. I nedbal hlasy svého ustrašeného já a vydal se směrem k oné díře. Však nebyla to díra. Bylo to znamení. Krví namalovaný kruh opsaný kolem pěticípé hvězdy. „Co to ksakru? Jeeeeeee. To není dobrý. Tohleto není dobrý, to není dobrý.“ Začal vzlykat. Vydal se pomalu a sklesle směrem k městu, ale kruh ho nepustil. „Musíš dovnitř, jen tak zachráníš sebe i svou milovanou“, ozval se mu v hlavě neznámý hlas. Zatřásly se mu nohy. Pak i ruce. Pak si strachy sednul. „Já? Dolů? Sám? No tak tedy dobře.“ Ihned jak jeho mysl povolila, začal se pomalu propadat do země. Plameny šlehaly kolem, ale nepálily. Krvavé runy psané v cizím jazyce jiste nevěstily nic dobrého. A přeci v sobě Raymond našel kus odvahy. Co kus? Celou odvahu v sobě našel. Pevně uchopil zbytky větve, kterou předtím v lese našel a strachy u znamení rozlámal. „JÁ TĚ NAJDUU!“, zařval z plných plic a přitom zlomil větev na dva malé kolíky. „I kdyby mě to mělo stát život.“ Nejdříve se vydal jediným možným východem kolem krvavých run, byly tam nějaké zaseklé dveře, naštěstí byly původně železné a teď tudíž krapet zrezivělé. I vykopl je silou, která se v něm i přes jeho lovecký um dala těžko předpokládat. Za dveřmi něco zapraskalo. Byla to kostra člověka, který nejspíš marně otevíral dveře a něco ho tehdy překvapilo, až z toho tady zůstal navěky. Nádherná dekorace. Stejně jako plápolající pochodně na stěnách, krásně opracovaná podlaha a další kosti, pravidelně rozházené po chodbě. Ale nikdo nebyl přítomen. Vydal se tedy lovec dál. Ruce svírající kolíky. Zbystřeny zrak. Zrychlený tep. Co ho asi čeká za rohem? Nic. Zase jen kosti, oheň a krev. A dál také. A tamhle také. I tam. A co tady na těch schodech? Tam ne. Schody nebyly zabarveny sytou rudou barvou, ale zůstala jim barva kamene, z něhož byly vytesány. „Výborně, tudy to bude lepší“, zaradoval se v duchu Raymond a vydal se do nižšího patra. Tiché kroky, hlasitý pískot a teplý zápach, to byla jasná znamení toho, že tady již někdo je. Chlupaté nohy, malá strašidelná hlava a rychlost, že by si ho jeden ani nevšiml. Ne tak Raymond, tasíc pochodeň visící vedle něj na stěně a zapalujíc odpornému netopýru hlavičku. Bum. „Asi selhala navigace“, prohodil si pro sebe lovec pozorujíc rozpláclého netopýra. „Mno, tak ty jsi asi mou Jezebel neunesl.“ Další místnost a ….. „Ouvej, začínají problémy“. Kolem stolu seděly čtyři kostry a hrály v kostky. K tomu vesele popíjeli nějaký nápoj a měli děsnou švandu z toho, že se každý pobryndal. Ray toho využil, přikrčil se, přimáčkl se ke stěně a opatrně prošel dál. „Uuuf“, oddychl si otírajíc studený pot z čela. A kolem ně se ozvalo:“Uuuf“, „uuuf“, „uuf“. Otočil se a málem omdlel. Do očí mu koukalo obří oko, veliké jako on sám, a příšerně se šklebilo. K tomu na druhém konci místnosti zahlédl něco chlupatého s křídly, co ovšem bylo lidského vzhledu. Jen to mělo rudou barvu kůže. „Tak to je konec, teď mě tu sežerou zaživa. Hlavou mu probleskl celý jeho život, jeho první políbení své Jezebel, jeho první krůčky lesem, jeho první skolená liška. A pak i nápad. „Zhyňte, potvory pekelné“, prohlásil přesvědčivě směrem k obludám svírajíc rukama klacíky a stavíc je do tvaru kříže, „Bůh vám ukáže!“ Ale neukázal. Jen příšery se opravdu otočily a hleděly si svého. Neváhal tedy ani vteřinku a pospíchal dál. Došel až na křižovatku. Však kam jít? Doleva, doprava, rovně či zpět? Tu bílé světlo rozlilo se u stěny a vytvořilo další možný východ z téhle zapeklité situace. „Běž tudy, poutníče, je to cesta přímo k prameni všeho tady. Portál ve stěně vypadal jako obraz, ale vstoupit do něj šlo. A o to šlo. Pak však mlha před očima, mrazení po zádech, pálení na chodidlech, to všechno se teď dralo myslí unaveného Raymonda. Pak otevřel oči,….a zase je rychle radši zavřel. Pak je znovu opatrně otevřel. Ano. Nebylo pochyb. Stál přímo tváří v tvář samotnému Ďáblovi. Rudá kůže, rudá aura, vyceněné zuby, obrovská křídla, pekelné vidle opřené o stěnu, trůn z lidských kostí. Kroužek v nose. Tetování na pravém rameni. Oba se na sebe tak dívali a nakonec protrhl ticho Ďábel: „Peklo je děsivé, ale spravedlivé. Tuto dívku,“ ukázal směrem ke spící Jezebel“, jsme si vzali neprávem, a proto si ji můžeš odnést zpět. I ty bys tu byl neprávem, proto tě necháme odejít. Ale pamatuj, a všude vyprávěj, že peklo si najde každého, kdo si to zaslouží. A to jsou skoro všichni, není vás tolik takových, jak jste vy dva, žijících jeden pro druhého, hluboce toužících po lásce. A teď, teď si ji vezmi a JDĚTE!!!“ Když domluvil, stěny se ještě trochu chvěly a všem přítomným velmi pomalu roztávaly strnulé rysy na tvářích, tak se všichni bojí toho pekelného hlasu. A Raymond vzal svou Jezebel do náručí a odnesl si ji vyznačenou stezkou zpět na povrch země. „Krásný konec“, vypravěč se odmlčel, a pak vysmrkal, „nemyslíte?“ „Nemyslím“, ozval se od vedlejšího stolu jemný ženský hlas, „protože tohle ještě konec není. Po několika šťastných letech se jednou zakecal v krčmě, pověděl něco, co neměl a odnesl ho čert. Nalhávat lidem, že v pekle je obrovský poklad, se opravdu nevyplatilo. Pekelný pán nejspíš nemá moc rád turisty a zlatokopy. Budiž Ti, Rayi, peklo lehké |
| //... do kroniky zaznamenal(a) DrUid// | //... do kroniky zaznamenal(a) DrUid// |
| |
| ==== Monstra v tomto dungeonu ==== | ==== Na co narazíte: ==== |
| |
| ^Vzhled ^Název ^Druh ^Popis ^Míra nebezpečnosti ^Lze získat ^ | ^Vzhled ^Název ^Druh ^Popis ^Míra nebezpečnosti ^Lze získat ^ |
| |{{https://www.andaria.cz/dungeony/dabel.jpg}}|<color #ed1c24>**Ďábel (Boss)**</color>|Démon|Rudá kůže, rudá aura, vyceněné zuby, obrovská křídla, pekelné vidle opřené o stěnu, trůn z lidských kostí. Kroužek v nose. Tetování na pravém rameni... Nejsilnější bývá vždycky velitel a v pekle je to ďábel.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{https://static.andaria.cz/web/images/items/i_trophy_dabel.png}}| | |-|<color #ed1c24>**Ďábel (Boss)**</color>|Démon|Rudá kůže, rudá aura, vyceněné zuby, obrovská křídla, pekelné vidle opřené o stěnu, trůn z lidských kostí. Kroužek v nose. Tetování na pravém rameni... Nejsilnější bývá vždycky velitel a v pekle je to ďábel.|<color #ed1c24>**Dá skupině zabrat**</color>{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{https://static.andaria.cz/web/images/items/i_trophy_dabel.png}}| |
| |-|<color #7092be>**Démon temnoty (Miniboss)**</color>|Démon|Démon démony stvořený, avšak ještě temnější než stvořitelé. Příjdeš na to za jakým učelem existuje? Je snad jen další zbraní armády temna?|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|Návod| | |-|<color #7092be>**Démon temnoty (Miniboss)**</color>|Démon|Démon démony stvořený, avšak ještě temnější než stvořitelé. Příjdeš na to za jakým učelem existuje? Je snad jen další zbraní armády temna?|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|**Návod**| |
| |
| ^Vzhled ^Název ^Druh ^Popis ^Míra nebezpečnosti ^Lze získat ^ | ^Vzhled ^Název ^Druh ^Popis ^Míra nebezpečnosti ^Lze získat ^ |
| | |-|Černá Vdova|Zvíře|Na začátku bran do záhuby se nachází osminohá kráska, která lapí každého nevítaného hosta do svých černých spárů. Na další už nenarazíte.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{nolda-test:vyroba:i_trophy_cerna_vdova.png}}| |
| |-|Krvavý chrlič|Démon|Když si myslíš že větší vedro nemůže být ani v pekle, tenhle menší druh démona tě zaručeně presvědčí o opaku.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Krvavý chrlič|Démon|Když si myslíš že větší vedro nemůže být ani v pekle, tenhle menší druh démona tě zaručeně presvědčí o opaku.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/monstra/demoni/oko_demona.gif}}|Oko démona|Démon|Velké kulaté monstrum, které má obří oko a chapadla co Vás zaručeně dostanou...|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/monstra/demoni/oko_demona.gif}}|Oko démona|Démon|Velké kulaté monstrum, které má obří oko a chapadla co Vás zaručeně dostanou...|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/lich.gif}}|Lich|Nemrtvý|Jeden z moudrých nemrtvých. Je vytvořen pouze z těla mrtvého mága nebo nekromanta, výjimečně i jiných osob, které provozovaly magii. Vlasů má pár, bílých jako sníh, zubů nemá vůbec. Je to jakoby takový hodně ustaraný důchodce již za vrcholem svých sil. Ale nenechte se zmýlit zjevem. V jeho mysli bují zlé myšlenky a nápady, jak zprovodit dobro ze světa.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/lich.gif}}|Lich|Nemrtvý|Jeden z moudrých nemrtvých. Je vytvořen pouze z těla mrtvého mága nebo nekromanta, výjimečně i jiných osob, které provozovaly magii. Vlasů má pár, bílých jako sníh, zubů nemá vůbec. Je to jakoby takový hodně ustaraný důchodce již za vrcholem svých sil. Ale nenechte se zmýlit zjevem. V jeho mysli bují zlé myšlenky a nápady, jak zprovodit dobro ze světa.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Starší lich|Nemrtvý|Jestliže vám lich nahání hrůzu, pak starší lich vám nažene hrůzu trojnásobnou. Jeho děsivý smích, smrtící kouzla i nepříjemný dotyk jsou hrozbou pro všechny, co mu cestu zkřížit by chtěli.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Starší lich|Nemrtvý|Jestliže vám lich nahání hrůzu, pak starší lich vám nažene hrůzu trojnásobnou. Jeho děsivý smích, smrtící kouzla i nepříjemný dotyk jsou hrozbou pro všechny, co mu cestu zkřížit by chtěli.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Mumie|Nemrtvý|Tam, kde již kusy těla nedržely pohromadě, museli přistoupit balzamovači k důmyslnému opatření. Celé tělo omotají gázou, namažou nějakým olejem a nechají působit. A pak se na to jdou podívat a ona je z toho krásná mumie.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{info:mumie.jpg}}|Mumie|Nemrtvý|Starodávná tradice mumifikování mrtvých, bohatých faraonů se stala trendem místních nekromantů. Pokud maso několikaročního mrtvého nebožtíka nedrží u sebe, stačí vzít obvaz, smůlu a čekat. Za několik dní vznikne krásná mumie. Peklo toho skrývá mnoho a tak není divu že v něm narazíte i na tuto nechutnou stvůru. Pokud knězům chybí bandáže, stačí mumii rozmotat a vznikne z toho zásoba na měsíc dopředu. Mumie není moc silná ale nadělat si z ní do kalhot rozhodně můžete.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{nolda-test:vyroba:i_bandage_bloody.png}} {{nolda-test:vyroba:i_ribs_raw.png}}| |
| |-|Kostlivec rytíř|Nemrtvý|Za svého života byl tvrdým bojovníkem, ale po smrti byl povolán zpět z hrobu aby dál bojoval za svého nového pána. Někteří se však od svých pánů osvobodili a vrátili se zpět do míst, odkud povstali, hledajíce klid, kterého se jim za neživota nedostává.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Kostlivec rytíř|Nemrtvý|Za svého života byl tvrdým bojovníkem, ale po smrti byl povolán zpět z hrobu aby dál bojoval za svého nového pána. Někteří se však od svých pánů osvobodili a vrátili se zpět do míst, odkud povstali, hledajíce klid, kterého se jim za neživota nedostává.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Kostlivec čaroděj|Nemrtvý|Kost s kostí temnou magii spojená. Umí kouzlit? Přesvěč se sám.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Kostlivec čaroděj|Nemrtvý|Kost s kostí temnou magii spojená. Umí kouzlit? Přesvěč se sám.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec.gif}}|Kostlivec|Nemrtvý|Typický zástupce kostěných bojovníků začátečníků i prostého kostlivého lidu. I když je pravda, že shlukování těchhle monster je uskutečňováno jen nekromanty, kteří je vyvolávají ke své potěše a potřebě. Samotní kostlivci ani nemyslí, jen konají rozkazy svých pánů. Pokud jejich pán již nežije, tak prostě mlátí do toho, kdo jim přijde pod ruku.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec.gif}}|Kostlivec|Nemrtvý|Typický zástupce kostěných bojovníků začátečníků i prostého kostlivého lidu. I když je pravda, že shlukování těchhle monster je uskutečňováno jen nekromanty, kteří je vyvolávají ke své potěše a potřebě. Samotní kostlivci ani nemyslí, jen konají rozkazy svých pánů. Pokud jejich pán již nežije, tak prostě mlátí do toho, kdo jim přijde pod ruku.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec_se_sekerou.gif}}|Kostlivec se sekerou|Nemrtvý|Různé zbraně, různá síla kostlivců. Se sekerou se kostlivci až tolik nenaučili zacházet. A proto nepřekvapí, že sekera je dávána do rukou jen těm nepovedeným kusům. Ono když je nouze o zbraně, tak j i sekera dobrá a dokáže pořádně vyrobit sečnou ránu i otřes mozku jedním švihem - no od tohoto kostěného stvoření to spíše nečekejte.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec_se_sekerou.gif}}|Kostlivec se sekerou|Nemrtvý|Různé zbraně, různá síla kostlivců. Se sekerou se kostlivci až tolik nenaučili zacházet. A proto nepřekvapí, že sekera je dávána do rukou jen těm nepovedeným kusům. Ono když je nouze o zbraně, tak j i sekera dobrá a dokáže pořádně vyrobit sečnou ránu i otřes mozku jedním švihem - no od tohoto kostěného stvoření to spíše nečekejte.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Spektra|Nemrtvý|Barevná duha v temných koutech šepající Fulmen Fulmen Fulmen. To jest spektra, další výtvor temné magie.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{info:spektra.jpg}}|Spektra|Nemrtvý|Není to duch ani cokoli hmotného. Zkrátka duhová záře v temných koutech řvoucí Fulmen nebo Veneum. Na nehmotnou věc to není nic rychlého a zabít něco takového taky nedá moc námahy. Peklo se touto duhovou věcí hemží.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Zjevení|Nemrtvý|Zjeve zjev se nevolej, aby ses pak nedivil až se doopravdy zjeví.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Zjevení|Nemrtvý|Zjeve zjev se nevolej, aby ses pak nedivil až se doopravdy zjeví.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/zombie.gif}}|Zombie|Nemrtvý|Nejprimitivnější verze oživlé mrtvoly, kterou hravě zvládne každá začínající nekromant. Kulhá, smrdí a trochu tluče. Ale jinak nic.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/zombie.gif}}|Zombie|Nemrtvý|S ničím tak tupým se na Andarii snad už nesetkáte. Leze z hrobů, kulhá, smrdí a trochu tluče. Peklo se stalo ohniskem těchto neskutečně otravných tvorů. Pokud se stihnete otočit, než vám hrábne mrtvolnou rukou na rameno a kousne vás do krku, máte vyhráno.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{nolda-test:vyroba:i_reag_bone.png}} {{nolda-test:vyroba:i_ribs_raw.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec.gif}}|Kostlivec lučištník|Nemrtvý|Typický zástupce kostěných bojovníků začátečníků i prostého kostlivého lidu. I když je pravda, že shlukování těchhle monster je uskutečňováno jen nekromanty, kteří je vyvolávají ke své potěše a potřebě. Samotní kostlivci ani nemyslí, jen konají rozkazy svých pánů. Pokud jejich pán již nežije, tak prostě mlátí do toho, kdo jim přijde pod ruku.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/kostlivci/kostlivec.gif}}|Kostlivec lučištník|Nemrtvý|Typický zástupce kostěných bojovníků začátečníků i prostého kostlivého lidu. I když je pravda, že shlukování těchhle monster je uskutečňováno jen nekromanty, kteří je vyvolávají ke své potěše a potřebě. Samotní kostlivci ani nemyslí, jen konají rozkazy svých pánů. Pokud jejich pán již nežije, tak prostě mlátí do toho, kdo jim přijde pod ruku.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/bezhlavy.gif}}|Bezhlavý|Nemrtvý|Bezhlaví, to jsou ty mrtvoly, které byly oživeny z těl sťatých. A protože gilotina jede občas na plné obrátky a rány mečem taktéž často odlehčí krku nepřítele, je materiálu opravdu dostatek.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |{{https://andaria.cz/bestiar/nemrtvi/mrtvoly/bezhlavy.gif}}|Bezhlavý|Nemrtvý|Bezhlaví, to jsou ty mrtvoly, které byly oživeny z těl sťatých. A protože gilotina jede občas na plné obrátky a rány mečem taktéž často odlehčí krku nepřítele, je materiálu opravdu dostatek.|{{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Ohnivá harpie|Démon|Ještě ďábelštější než nomrální harpie, a také více vychytralejši. Stvoření ze samotného ohně pekel, chceš jej okusit? |{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Ohnivá harpie|Démon|Ještě ďábelštější než nomrální harpie, a také více vychytralejši. Stvoření ze samotného ohně pekel, chceš jej okusit? |{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Pekelný pes|Démon|Tento pes kouše přímo pekelně, pro děti není rozhodně určený a při „mazlení“ s ním se zapotí leckterý dobrý bojovník.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| | |-|Pekelný pes|Démon|Tento pes kouše přímo pekelně, pro děti není rozhodně určený a při „mazlení“ s ním se zapotí leckterý dobrý bojovník.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{gminfo:krizek.png}}| |
| |-|Černá vdova|Zvíře|Peklo hlídá i tato černá dáma. Bacha kam šlapeš dobrodruhu.|{{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}} {{info:lebka.png|lebek}}|{{nolda-test:vyroba:i_trophy_cerna_vdova.png}}| | |
