Andaria

- Rozsáhlý dungeon

Mráz přejel Marvinovi po zádech. „ Já …já tititi říříříkal, že chochodit do téhle jesjeskydě dddebyl ted dddejlebčí dddápad. A to bládě sme zzzabili taky zzbydečně *hepčík*.“ „Co to kecáš, ty kejjchale? A kdo chtěl vidět ty krásný rampouchy? Zamrzlé kapičky na větvích stromů, skály pokryté ledem, světlo se odrážející od ledových reliéfů jeskynního komplexu, no?“ „Jajajajááá, to přizdávvvvvám, a a a ale chtěl jsem to vidět jejejen z dálky *smrk*“ „Tak jsi to měl prosadit, ty máslo, teď tady trčíme, nevíme kudy ven, je nám zima, že bych si nejradši lízal prst místo zmrzliny, kdyby mi nebyla taková klendra. Ale to nééé, pán si chtěl pohladit tuleně. To bylo samý ťuťuťu, ňuňuňu, a pak útěk před ledním medvědem. Jdi mi z očí, ty turisto. Třeba si tady zmrzni. Já, já jdu pryč!“ „Tatatak jdi, stestejdě zmrzbrzdeš děkde jidde.“ Po těchto slovech zavřel Marvin oči a usnul zimním spánkem. Nebo spíše usnul v ohromné zimě, a doteď se neprobudil. Jeho kolega zašel za roh a odešel z jeskyně východem, který se za tím rohem nacházel. Pod botama mu zapraskaly kusy ledového krystalu zbarveného kapkami krve. Nevnímal, neslyšel, protože urputně vymýšlel barvitou historku o umrznutí jeho souseda. Půjdeš si ověřit, jestli je historka pravdivá? Máš dostatečně teplé prádlo? Vydej se tedy do ledové jeskyně a podívej se tam po pokladech, které se tam jistě někde ukrývají, pohraj si s tuleni, proběhni se před medvědy…a v neposlední řadě by ses také mohl podívat, jestli tam někde někdo nepotřebuje trošku zahřát.

… do kroniky zaznamenal(a) DrUid