Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


info:barbar

Toto je starší verze dokumentu!


Stvoření barbarů bohem Mrogrothem

barbar

Za časů stvoření světa, v dobách ledu a kamene povstal na severu nový bůh. Představoval samu zemi, ze které vzešel. Jeho tvář, jakoby ze žuly vytesaná, zvrásněná jako pustina; jeho oči jako dva zářící odštěpky ledu, chladné a bezedné. A v jeho pažích byla síla, která dokázala pohnout světem. Sám sobě začal říkat Mrogroth. Jak plynul čas a svět na jihu se měnil, Mrogroth přihlížel ze svého ledového království, jak se zem začala zelenat, viděl, jak se objevil první pták a smál se tomuto nesmyslnému životu, protože co je jakýkoliv život proti stálosti kamene a ledu, proti majestátu hor a oblohy. A tak Mrogroth dlouhé věky jen přihlížel a bavil se. Avšak, jakkoliv jsou hory stálé a obloha nekonečná, severní pustina začala Mrogrotha nudit. Řekl si tedy, že vytvoří svůj vlastní život a ten bude lepší než křehký život na jihu. Sebral hrst hlíny a kamení a uplácal z ní neforemný tvar. Pak na ní vložil ruku a rozkázal „Žij!“ Kámen se začal pohybovat, ale myšlení mu bylo cizí. Uměl jen poslouchat rozkazy a za krátký čas se rozpadl. Mrogroth byl ale tvrdohlavý bůh a tak ve svém úsilí nepřestával a nakonec se mu začalo dařit. Stvořil ledního medvěda, stvořil vodní příšeru, které dal jméno Oskrol a mnoho dalších tvorů. Avšak spokojený nebyl. Všichni tvorové, které stvořil, byli silní, ale postrádali vědomí. Řekl si tedy, že se podívá na jih jak vzniká život tam a poučí se.

A tak se stal svědkem zrození první a nejstarší rasy. Rasy Elfů. Ale Morgrothovi se elfové hnusili. Byli tak měkcí a křehcí, neměli dost síly neměli jeho touhu po moci, neměli jeho ctižádost. Vrátil se tedy na sever a dlouho přemýšlel. Jak udělat tvora který by byl odolný a mocný, silný a rychlý, chytrý ale ne příliš, aby se nezvrhnul po elfech. Tvora který by byl jako on sám. Jelikož byl Mrogroth bůh, nepřísluší se říci že byl hloupý, ale spíše pomalejší a tím více odhodlaný. Dal se tedy do tvoření svého vyvoleného tvora. Z horského štítu vylomil kus skály a začal ho přetvářet k obrazu svému. Do výšky dvou metrů vytesal z kamene hrubou postavu. Mohutná figura, pěsti jako mlýnské kameny a na místo očí zasazené dva střepy horského ledovce. Bůh skal ledu a oblohy si spokojeně prohlížel své napůl dokončené dílo. Ještě vyhladit rysy obličeje a trochu zúžit ramena, říkal si Mrogroth a vzal špičák a palici, aby tak učinil. Udeřil na špičák, ten se svezl, zranil ho na ruce a na čelo postavy dopadla jediná kapka jeho přebílé krve. Kámen, do kterého byla postava vytesána jakoby zabručel, ledovcové oči se zaleskly a tvor zvedl za křupavého zvuku svou pravou ruku a začal si jí prohlížet. Mrogroth s údivem hleděl na své dílo. Ohromný muž stál před ním a prohlížel se. Udiveně hleděl na mohutné ruce a nohy, vypadající jako pilíře dávného chrámu. Potom vzal do dlaně kamen ležící opodál a rozdrtil ho. Mrogroth spokojeně zamručel. Něco mu ale chybělo, žádný tvor na jihu nebyl sám. Ulomil druhý blok kamene a začal tvarovat postavu. Tvor, kterého stvořil ho jen pozoroval. Pod rukama boha se začaly tvarovat široké boky, mohutné prsy, celá ženská postava. Byla o něco nižší než muž stvořený před ní, ale nezadala si s ním co do urostlosti. Když Mrogroth uznal, že je hotova, nařízl svou ruku ostrým kamenem a nechal na figuru dopadnout několik kapek své krve. Stalo se to, co předtím. Žena ožila a hleděla střídavě na Morgrotha a jeho stvořence. Mrogroth na ně chvíli hleděl a potom ukázal na pláně pod horami. „Pláň plná zvěře. Lovte. Žijte. Bojujte. Mějte děti.“ A tak muž a žena, tvrdí jako skála, oživeni krví svého boha, vešli na pláně, plnili vůli boha a byli šťastni. Nepotřebovali víc, krev jejich boha, která jim kolovala v žilách zapříčinila, že mu byli podobní. Někteří barbaři více, jiní méně, ale každý z nich nese až do dnešních dnů jeho odkaz, který se v něm občas může probudit silou až hrůzostrašnou.

info/barbar.1477498373.txt.gz · Poslední úprava: 2016/10/26 18:12 (upraveno mimo DokuWiki)