Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


gminfo:pravidla_mest

Pravidla měst

Na této stránce naleznete pravidla týkající se měst. Pro pravidla funkcionářů - šlechtice, vůdce frakcí, starosty, heroldy, soudce - a související se podívejte sem.

Volby starostů

  1. Podmínky účasti ve volbách
    1. Postava nesmí mít žádné vážné systémové nebo herní prohřešky - o tom, co je vážný prohřešek rozhoduje GM tým.
    2. Postava nesmí být v jednom městě zvolena více než 3x starostou.
    3. Na kandidující postavě musí být odehráno alespoň 500 hodin.
    4. Kandidát musí být přihlášen ve městě, v němž kandiduje.
    5. Kandidát nesmí mít žádné dluhy na daních nebo u léčitelů.
    6. V žádných volbách nesmí figurovat více než jedna postava z jednoho účtu - ani v na sobě nezávislých volbách ve dvou městech.
    7. S žádnou další svojí postavou nesmí kandidující hráč být na voleném nebo dosazovaném postu (typu starosta, herold, rytíř, …)
    8. Pokud v jedné volbě kandiduje více jak pět kandidátů, bude vybráno pouze pět z nich, a to především podle počtu prohřešků. Pokud toto kritérium nerozhodne, následuje počet odehraných hodin kandidující postavy. Pokud ani toto nerozhodne, následuje los.
  2. Platnost volby:
    1. Volba je platná tehdy, pokud je volební účast alespoň ⌈10 %⌉ všech obyvatel města, nebo pokud se zúčastní alespoň 50 voličů, co je menší.
  3. Průběh voleb
    1. Volby vyhlášené majitelem území:
      1. Pokud kandiduje jediný kandidát, koná se volba ANO - NE, v níž musí pro ANO hlasovat více než polovina voličů aby byl kandidát zvolen starostou.
      2. Pokud kandidují dva kandidáti, zvítězí ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů.
      3. Pokud se účastní více kandidátů, je volba rozdělena na dvě kola. První kolo: V tomto kole se utkají všichni kandidáti. Pokud jeden z nich získá více než 50% hlasů, je automaticky zvolen starostou. Pokud k tomuto nedojde, přistupuje se k druhému kolu. V tom se utkají dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola voleb (pokud nelze určit hranici mezi druhým a třetím místem z důvodu rovnosti hlasů, postupují všichni sporní kandidáti). Zvítězí ten, kdo obdrží prostou většinu hlasů.
    2. Volební výzva:
      1. Majitel území má právo tuto výzvu na svém území povolit či zakázat. Na územích ovládaných hradem (Andor a Thyris) výzva platí.
      2. Občan města má právo vyzvat starostu města o jeho post, nesmí jít o tutéž osobu.
      3. Výzvu zahájí veřejným oznámením.
      4. V tu chvíli začíná 30 denní období v němž musí vyzyvatel získat dostatečný počet podporovatelů.
      5. Vyzyvatele musí pečetí podpořit ⌈5 %⌉ počtu obyvatel zjištěného v den zahájení výzvy, nebo 50 obyvatel, co je menší.
      6. Pokud získá dostatek podpisů do 30 dnů od zahájení výzvy, majitel území je povinen vyhlásit volby.
      7. Tyto volby jsou jednokolové mezi vyzyvatelem a starostou a platí pro ně stejná pravidla jako pro druhé kolo voleb normálních.
      8. Maximálně 1 legitimní výzva za město za 6 měsíců.

Příklad procent minimální účasti k dnešnímu dni 30.11.2018

  1. Andor 574 → ⌈10 %⌉ = 58 → 58 > 50 ⇒ 50
  2. Thyris 376 → ⌈10 %⌉ = 38 → 38 < 50 ⇒ 38
  3. Lewan 187 → ⌈10 %⌉ = 19 → 19 < 50 ⇒ 19
  4. Margaard 160 → ⌈10 %⌉ = 16 → 16 < 50 ⇒ 16

Příklad procent potřebných podporovatelů k dnešnímu dni 30.11.2018

  1. Andor 574 → ⌈5 %⌉ = 29 → 29 > 50 ⇒ 29
  2. Thyris 376 → ⌈5 %⌉ = 19 → 19 < 50 ⇒ 19
  3. Lewan 187 → ⌈5 %⌉ = 10 → 10 < 50 ⇒ 10
  4. Margaard 160 → ⌈5 %⌉ = 8 → 8 < 50 ⇒ 8

Válka o město

Předmluva

Válka se vyhlašuje za účelem převzetí vlády nad městem a přilehlým krajem. Válka rozlišuje dvě strany - obránce (skupina vládnoucí ve městě) a dobyvatele (skupina usilující o převzetí vlády). Každou skupinu vede generál, který za ni vystupuje a jedná s protivníkem a GMs. Svádět boj je možné pouze o frakční města a Ileren. Pokud jsou dobyvatelé stejné rasy, spolu s převzetím vlády zároveň nahradí místo dosavadní frakce. Pokud ne, frakce zůstává ve stejném složení. Další, podrobná pravidla jsou rozepsána níže:

Podmínky vyhlášení války o město

  1. Válku smí svolat skupina alespoň pěti postav (z nichž alespoň pět má odehráno nejméně 250 hodin), kteří před zahájením složí do truhly, kterou uschová GM částku 15 tisíc zlatých mincí. Tato hotovost bude po skončení války přidána do městské pokladny dobývaného města, ať už ve válce zvítězí kdokoliv. V jednom případě je to odměna obráncům za úspěšnou ochranu města, v druhém případě vklad od nových vládců na rozvoj válkou poničeného území.
  2. Dobyvatelé se musí války zúčastnit osobně, obránci mohou zvolit zástupce, který převezme jejich roli v bitvě. Tím se však nevzdávají následků, které pro ně mohou vyvstat v případě porážky (viz dále). Obránci se nemohou zcela zříci povinnosti přijmout výzvu, mohou ji však tímto částečně delegovat na jinou skupinu, pokud s tím tato skupina bude souhlasit. Dobyvatelé se nemusí účastnit všichni, ale čím více jich příjde, tím lépe pro ně (viz dále).
  3. Dobyvatelé i obránci smí přizvat spřátelené skupiny, které se mohou účastnit války spolu s nimi. Jejich počet i složení se může během války měnit.
  4. O jedno město lze vést válku nejdříve jednou za tři měsíce. Přesný termín (konkrétní týden, viz dále) zahájení války je věcí dohody dobyvatelů a GM, přičemž GM má rozhodující slovo.

Válka je rozdělena na několik bitev na pěti různých bojištích. Celkem pět bojišť je geograficky rozmístěno mezi dobývaným městem a táborem dobyvatelů (který leží na okraji území dobývaného města). Prvním bitevním polem je přímo tábor dobyvatelů, druhým a třetím je „neutrální“ půda mezi táborem dobyvatelů a dobývaným městem. O umístění těchto tří bojišť rozhoduje GM (o umístění tábora dobyvatelů s ním mohou dobyvatelé vést dohodu, nicméně GM má poslední slovo; ostatní dvě jsou výhradně na rozhodnutí GM). Čtvrté bitevní pole se nachází před branami dobývaného města, posledním bitevním polem jsou pak přímo ulice (prostory) uvnitř města.

Válka začíná bojem na 2. bitevním poli (blíže k táboru dobyvatelů). Pokud v ní zvítězí dobyvatelé, další bitva se uskuteční o jedno bitevní pole blíže k městu. Pokud zvítězí obránci, další bitva se svádí na bitevním poli v opačném směru. Pokud dobyvatelé zvítězí v poslední bitvě v ulicích města, vyhrávají v celé válce. Pokud obránci zaženou dobyvatele až do jejich tábora, v jehož prostorách utrpí dobyvatelé další porážku, zvítězí obránci.

Podmínky účasti v bitvě

  1. Obě bojující strany a jejich spojenci musí mít zaručen bezproblémový přístup na místo konání bitvy.
  2. Před zahájením bitvy předají obě strany přítomnému GM údaje o počtu bojovníků na obou stranách. Na základě této informace generál každé strany vybere jednoho nebo více velitelů, kteří budou mít v průběhu bitvy zvláštní roli.
  3. Pro heroldy a jiné funkcionáře z dobývaného města je podmínkou účasti zákaz používání svých funkcí.
  4. Císařský rytíř se smí války zúčastnit jen jako pozorovatel, platí pro něj stejné pravidlo o zákazu používání funkcí.
  5. Bojovníci na straně obránců musí být oblečeni ve stejnokroj, aby bylo na první pohled poznat že patří k obráncům. Pro dobyvatele toto pravidlo neplatí.

Vítězství v bitvě a ve válce

  1. Vítězství obránců nad dobyvateli v táboře dobyvatelů (1. bitevní pole) = celkové vítězství obránců
  2. Vítězství dobyvatelů nad obránci v ulicích města (5. bitevní pole) = celkové vítězství dobyvatelů
  3. Vítězství dobyvatelů nad obránci před branami města (4. bitevní pole) = do uskutečnění další bitvy přerušení veškerých portálových spojení + uzavření bran města + ztráta 500 zlatých denně z městské pokladny. Pokud město nebude mít dostatek peněz na placení válečných výdajů, získají dobyvatelé v následující bitvě taktickou výhodu dle uvážení GM.
  4. Pokud obránci po třikráte v jedné válce zastaví dobyvatele v jejich postupu, ubrání své město na dostatečně dlouhou dobu, aby do války vstoupila císařovna se svými vojsky a dobyvatele bez milosti rozprášila. Obránci se v tomto případě také stanou vítěznou stranou a válka skončí.
  5. Pokud v bitvě padnou, dezertují nebo se vzdají všichni velitelé jedné strany, bitva skončí a tato strana v ní prohrává.
  6. Kapitulující strana se však může vzdát i pro všechny následující bitvy, v takovém případě prohrává celou válku.
  7. Pokud se obě strany dohodnou, může válka rovněž skončit příměřím. Pokud k němu dojde, záloha složená dobyvateli před zahájením války se rozdělí na dvě poloviny. Jedna část bude vrácena dobyvatelům v hotovosti, druhá část bude připsána do městské pokladny dobývaného města.
  8. Pokud dobyvatelé vyhrají, musí skupina obránců opustit město. Pokud město vede frakce a všichni dobyvatelé jsou stejné rasy jako daná frakce, mohou tuto frakci nahradit. Dobyvatelé v každém případě získají město do své správy a hotovost složenou před zahájením války získají jako bonus do městské pokladny.
  9. Pokud vyhrají obránci, získají do své pokladny peníze, které složili dobyvatelé před zahájením války jako válečnou kořist a příspěvek na rozvoj města. Zároveň jim jsou všichni zakládající dobyvatelé předhozeni na milost či nemilost, obránci je mohou dle vlastní vůle potrestat trestem až do výše zlámání rukou na dobu jednoho měsíce.

Tak, nyní k samotnému průběhu jednotlivých bitev. Jak již bylo řečeno, v každé bitvě bojuje neomezený počet bojovníků. Počet bojovníků se může změnit i v průběhu bitvy, ale pro účely dosažení vítězství nejde ani tak o počet bojovníků, ale o počet velitelů. A jelikož je počet velitelů odvozen od počtu účastníků, kteří jsou připraveni před bitvou, je pro oba generály lepší znát všechny zúčastněné předem.

Obecná pravidla bitvy

  1. V každé bitvě smí bojovat jen jedna postava každého hráče. Tato postava se nesmí v průběhu války měnit.
  2. Bitvy se konají v pevných termínech - v úterý a sobotu od 20:00 hod. Pokud se generál nezúčastní bitvy, musí určit svého zástupce, který jej v dané bitvě ve všech směrech zastoupí. Pokud generál žádného zástupce neurčí, bitva se pro danou stranu stane jedním velkým chaosem a tato strana bude bez boje poražena.
  3. Účastníci (obránci, dobyvatelé) musí být připraveni před začátkem bitvy. Počet bojovníků není nijak omezený, může nastoupit jeden, může jich nastoupit 100. Před zahájením bitvy určí generálové na každé straně několik velitelů, jejichž smrt znamená porážku dané strany. Počet velitelů je 1 za každých započatých 10 účastníků pro každou stranu, maximálně však 3. (tj. 1-10 lidí = 1 velitel, 11-20 lidí = 2 velitelé, 21 a více = 3 velitelé). Velitelé jsou klíčovými postavami v bitvě, ostatní bojovníci obvykle mají za cíl jejich ochranu nebo zajištění jejich bezpečného přesunu. Na straně dobyvatelů jsou tito velitelé vybráni pouze z řad dobyvatelů (ti zakládající, s odehranými hodinami), nikoliv z jejich spojenců.
  4. Velitelé jsou po svém vybrání nezaměnitelně označeni. Své označení nesmí v průběhu bitvy odstranit nebo zakrýt.
  5. Smrt postavy znamená její vyřazení z bitvy - v průběhu bitvy je zakázáno oživovat padlé. Jakmile je postava vyřazená z boje, může buďto setrvat na svém těle do skončení bitvy, nebo odejít z bitevního pole, nebo bitvu z povzdálí sledovat. Pokud se bude duch plést mezi bojujícími a úmyslně způsobovat chaos na herní obrazovce, bude potrestán systémovými galejemi.
  6. Je zakázáno lootovat padlá těla bez souhlasu „majitele“.
  7. Bojovník může opustit bitevní pole, velitel nikoliv. Opustí-li velitel bitevní pole (odejde z prostoru bojiště), považuje se za dezertéra a do dalšího průběhu bitvy nesmí zasáhnout. Pokud velitel zmizí z bitevního pole (odpojí se), považuje se za ztraceného v boji. Může se však opět objevit (připojit se) a v bitvě pokračovat. Pokud se však odpojí přímo z boje s jinou postavou, považuje se za zabitého (a je jedno jestli to je chyba připojení nebo úmysl) a do dalšího průběhu boje nesmí zasáhnout.
  8. V každé bitvě má každá strana určitý cíl, jehož dosažení znamená vítěztství. Tyto cíle tvoří bitevní scénáře, kterých je několik a které pro každou bitvu vybírají GM až těsně před začátkem.

Příkladem takového scénáře pro 5. bitvu v ulicích města může být situace, která má pro dobyvatele podobu úkolu obsazení strategických budov (tj. v každé budově bude muset stanout jeden velitel a udržet ji ve své moci po určitý čas), pro obránce by tímto úkolem mohlo být bránění těchto budov po určitý čas. Scénáře budou vymýšlet GM, ti je mohou buďto šít na míru dané bitvy (například využít neobvyklé geografické uspořádání bitevního pole, nebo zdůraznit rozdíly mezi bojujícími stranami), nebo losovat z náhodných variant. V každém scénáři budou využity postavy velitelů a veškeré podmínky vítězství všech scénářů budou s těmito veliteli počítat.

Pokud bude možné, budou GM vycházet vstříc oběma stranám. Pokud se ale strany nedohodnou, platí rozhodnutí GM. GM mají v těchto pravidlech především úlohu arbitrů.

gminfo/pravidla_mest.txt · Poslední úprava: 2018/11/30 11:57 autor: Dorchaide