Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


info:oda_na_hrdiny_kyru

Óda na hrdiny Kyru

Malá skupinka dobrodruhů,
s příslibem míru a radosti
vydala se do Kyrských luhů,
hledat ztracené království.

Celý známý širý svět
jak se ta zpráva rozkřikla,
přispěchal do přístavu hned,
požehnat cestě plavidla.

Bardové pěli oslavné písně,
i já tam mezi nimi stál,
když pomoci nám ze skřetí tísně
rytíř na pramici nasedal.

Jeho zbroj, leskla se jako drahokam,
co jen velmistr vykope zbytkem sil,
vypadal jako nějaký kouzelný klam,
však otočil se a prohlásil:

„Drazí přátelé moji,
i ti jemž na jméno nemohu přijít,
dávejte seno mému skvělému koni,
a když se nevrátím - běžte pít.

Však nezoufejte, dráhé dámy,
že bych se k vám nechtěl vrátit,
snad příští noc již budu s vámi,
hodovat a až do rána bdít.“

Dokončil proslov svůj těmito slovy,
vzhlížel k němu snad celý svět,
viděl, jak prohýbají se schody,
po kterých zatím nevede cesta zpět.

Kousek za ním krásná žena stála,
bylo na ni radost pohledět,
bohatství z ní však přímo sálá,
vždyť je to ten slavný Andorský zvěd!

Hedvábné šaty, botky rudé,
měšec naditý k prasknutí,
to určitě Lady Eliška bude,
zašeptal chasník závistí.

Chasník hloupý, měl si hlídat pusu,
všiml si jej jeden z andorských stráží:
„Teď půjdeš hnít do žaláře hnusu,
abys věděl, jak si Andor urozených váží.“

Vypadalo to, že je konec srandy,
chasník se zkácel k zemi jako papír,
však přiběhl starosta z Menel Sangy,
je to skutečně on - Kiran Nasir!

Otočil se ke strážníkovi,
povídá: „V tento památný den,
odpusť tomuto chudákovi
co trošku záviděl jí jen.“

Strážný vypadal že se mu hnusí
rozkaz z Lewanského panství,
chasník měl štěstí, měl špičaté uši,
tak Kiranovu přízeň získal si.

Nesmíme ztratit už ani den,
nastává právě ten nejvyšší čas,
jinak svoboda zůstane jen snem
a skřeti zpět najisto zatlačí nás.

Snad tisíc lidí tam okolo stálo,
když plachty lodi už napnuty byly,
víc než kdy předtím to vypadalo,
že plavidlo vyrazí každou chvlílí.

Podivných pár slov zašeptal
starší pán nosící červenou vestu,
zvedl se vítr a plachtu nabral
a loď se vydala na svoji cestu.

Jen těch pár odvážných reků ví,
jak pokračuje náš příběh dál,
třeba nám někdy prozradí,
co Kyrský vladař jim povídal.

Jedno je jisté - za pár dnů
připlula loď do přístavu zpět,
úsměvy na tvářích hrdinů
hlásaly ten skvělý výsledek.

„Nechte nás vystoupit, ustupte dále!“
snažil se rytíř odehnat dav.
„Vezeme pozdrav od kyrského krále,
stádo koňů, klisen, býků i krav!“

„Ten největší dar ze všech co vezeme,
nikdo z vás nikdy by neuhád,
nejsou to peníze, není to zlato, ne,
prý Kyrský král pomůže nám velmi rád.

Plavba nakonec úspěšná byla,
celý lid do noci slavil a jásal,
znovu s nám vrací ztracená síla,
cítím to v kostech - blíží se spása!

Belleril Raphor

info/oda_na_hrdiny_kyru.txt · Poslední úprava: 2017/06/16 00:38 (upraveno mimo DokuWiki)