Andaria

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
**Jak jsem ji poznal....**\\
\\
Byl krásný slunečný den, jako ostatní předešlé dny, vracel jsem se z toulek lesem do domu svých pánů, abych si odložil par veci a nabral nove zasoby. Nemohl jsem si nevšimnout, že u vchodu do chaty sedí pohledna dívka elfího původu. Zdvořile jsem ji pozdravil a vešel dovnitr chaty. Uvnitř jsem si vyřídil to co jsem potřeboval a chtěl jsem se znovu vrátit na obchůzku lesem, než jsem však stihl dojít ke dveřím, zavolal mě můj pán Ištván, že po mně potřebuje, abych doprovodil slečnu co sedí před domem do mesta. Uposlechnul jsem jeho příkaz a vyšel před dum, kde stále ta dívka seděla. nabídl jsem ji, že ji doprovodím do města. Ona vsak z toho byla nešťastná a vypadalo to, že se bojí hnout od chaty. Nakonec jsem ji přesvědčil a vydali jsme se směrem k nedalekému městu. Následovala mě mírne přikrčena a její oči přejížděly po okolí, jako by čekala útok ze všech stran. Napadlo mě, že si musela za svůj život prožít strašné věci. Mlčky jsme procházeli lesem až jsme došli k neklidnému hřbitovu. Pohled na nemrtvé, kteří bloumají po hřbitove, me nechával chladným, ona se však hrůzou klepala. Chytil jsem ji za ruku, aby se tolik nebála a pokračovali jsme v ceste kolem plotu hřbitova. Z nenadání na mě přez plot skočila na muj vkus až příliš živá mumie. Dívka se mi vytrhla z ruky a utekla nekam do lesa, nestačil jsem si vsimnout kam utika, protože jsem měl plné ruce práce s mumii. Naštěstí jsem se s mumií vypořádal celkem snadno diky mému stříbrnému meči. Jakmile jsem nemrtvého uložil na věčný odpočinek, vylezla z nedalekeho křoví vystrašená čarodějka, upravila si své zdobené šaty, prišla ke mně a chytla mě za ruku. Po zbytek cesty až k městskému hostinci mě držela za ruku a usmívala se. Když jsme se loučili, tak mi pověděla, že se jmenuje Emma a že by mě ráda ještě někdy viděla.\\
\\
Druhý den v chatě Garsádie mi předala mladá bojovnice Gloshden psaníčko od Emmy, ve kterém mi vyznala lásku a touhu se semnou setkat. Zamyšlený jsem pergamen sroloval a uložil do své truhly. Vydal jsem se ven z chaty, chtěl jsem se projít lesem a urovnat si myšleny. Kdyz jsem vsak otevřel dveře, čekala mě v nich Emma. Prvně se trošku lekla protože zrovna chtěla klepat, ale pak se mě hned zeptala, jestli jsem četl její dopis, mlčky jsem přikývl. Ona mě vzala za ruku a zeptala se, jestli s ní nepůjdu na procházku, souhlasil jsem. Chvíli jsme se procházeli lesem a povídali si spolu, potom jsme se posadili na kmen starého vyvráceneho stromu, v ten moment jsme začali snít a probudili jsme se nazí az o nekolik hodin pozdeji pobliz vyvráceného stromu. Od te doby jsme stále spolu, z naší lásky vzešlo devčátko které jsme pojmenovali Andae. Milujeme se a nase laska každým dnem sílí....